Veřejná vybavenost za cenu ekologické katastrofy?

Plochu o zhruba tři hektary větší než je Karlovo náměstí plánuje rada MČ využít pro veřejnou vybavenost, kterou Uhříněves nutně potřebuje – školy, školky, bazény, sportoviště, zkrátka vše, co lidé v Uhříněvsi dlouhodobě „poptávají“. Polohou jde o dokonalé místo, neboť přirozeně tvoří protiváhu centra obce, které se intenzivní výstavbou vytvořilo kolem Nového náměstí. Potud dává záměr obce smysl. Zásadním problém je však skutečnost, že území je zároveň rekultivovanou skládkou s pestrou směsicí skládkovaných materiálů bez přesnější představy o místě jejich uložení.

Území tzv. Hliníku bylo od 70. let minulého století až přibližně do roku 2004 využíváno jako skládka nejrůznějšího odpadu, a to včetně nebezpečných látek, například kalů z národního podniku Synthesia (později Barvy a laky n. p.), popílků z Malešické teplárny, stavebního materiálu či tuhého komunálního odpadu.

Prvkem, který se skrývá v tělese bývalé skládky v množství ohrožujícím lidské zdraví, je bór, který se na ni dostal jako odpad z výroby boraxu a kyseliny borité. Problémem je, že tato látka dlouhodobě prokazatelně prosakuje do podzemních vod.

Ačkoli bór nepatří mezi látky, které by byly v rámci běžně prováděných průzkumů monitorovány, byl na něj v Uhříněvsi průzkum zaměřen v zásadě pokaždé (v letech 2006, 2008 a od roku 2020 2x ročně), přičemž pokaždé byla zjištěna jeho zvýšená koncentrace.

Další případnou hrozbu, byť v menší míře než bór, představují přítomná rtuť, olovo, toluen, dusičnany, dusitany, amonné ionty, benzény, benzopyren, fluoranthen či trichlorethylen.

Z dostupných materiálů podle našeho názoru zřetelně vyplývá, že pohledy odborníků a představitelů samosprávy na případná rizika, se liší.

Doporučujeme v této souvislosti k prostudování alespoň výňatek ze závěrečné zprávy společnosti GEOtest, a. s. z března 2021, kterou objednala MČ Praha 22, a která zohledňuje předchozí průzkumy území provedená postupně v letech 1986, 1991, 1994, 1994, 1996, 2001, 2003 a 2004.

Část vedení MČ tvrdí, že skládka byla v letech 2003–2007 rekultivovaná a že nebezpečný odpad je uložen jak pod současným sídlištěm Vivus či u Rychet a také na území východní části skládky v ulici U Kříže, kde je navíc zajištěný proti zatékání srážkových vod vysokohustotní PEHD fólií. Analýza rizik od GEOtestu, a. s. však uvádí, že „přesný prostor uložení není znám, v rámci průzkumu z roku 2009 (Slanec) byl tento typ odpadů zjištěn zejména v západní části skládky, dílčí průzkumy prokázaly přítomnost popílků a kalů i v jiných částech skládky.“

Je zřejmé, že bez podrobnějšího zkoumání území, nejlépe neinvazivními metodami, nelze nyní s jistotou tvrdit, zda je výstavba na území skládky bezpečná.

Systém evidence kontaminovaných míst, vedený Ministerstvem životního prostředí (stránka vyžaduje registraci), o území skládky tvrdí, že „stávající kontaminace by znamenala vznik neakceptovatelného zdravotního rizika v případě změny funkčního využívání lokality či dotčeného okolí na více citlivé ve srovnání s využitím současným“. Podle těchto informací se dokonce doporučuje v okolí skládky zakázat využívání podzemní vody k pitným i závlahovým účelům.

Písemné stanovisko ministerstva z 15. září 2023, které jsme si vyžádali, doporučuje „vzhledem k potvrzené kontaminaci”… „posouzení konkrétního stavebního záměru odborně způsobilou osobou v oblasti hydrogeologie a sanační geologie.” Součástí posouzení by podle ministerstva mělo být „přehodnocení rizik dle nového navrhovaného způsobu využití lokality a jasná doporučení, jak případnému vzniku rizik zabránit.”

Alarmující je, že vedení MČ všechny výše uvedené analýzy a zjištění de facto ignoruje a pouští se bez dalšího do plánování výstavby. Je zřejmé, že před realizací samotné výstavby se ke stavebním záměrům budou vyjadřovat příslušné orgány včetně odboru životního prostředí a zřejmě i Magistrát hlavního města Prahy, a je tedy možné, že výstavba nakonec nebude vůbec povolena. To už ale MČ vynaloží nemalé prostředky na projekty, zastavovací studie atd.

Bez povšimnutí by neměl zůstat ani fakt, že MČ plánuje výstavbu školy, lékařských domů, sportovišť, přičemž předmětné pozemky sama ani nevlastní. Není jasné, kde bere MČ jistotu, že majitelé pozemků mají o výstavbu veřejné vybavenosti pro obyvatele Prahy 22 vůbec zájem. Dozvíme se to zjevně až ve chvíli, kdy současným vlastníkům z prakticky bezcenných pozemků uděláme změnou územního plánu pozemky stavební. A velkou radost bude mít určitě společnost TRACK Consulting a. s., která vlastní více než 30.000 m² pozemků shodou okolností přesně v místě, kde MČ plánuje výstavbu veřejné vybavenosti. V této souvislosti také není bez zajímavosti, že TRACK Consulting již o změnu územního plánu na svých pozemcích žádal v roce 2022. Nikoli ovšem na veřejnou vybavenost, ale na OV-E, tedy všeobecně obytnou plochu s možností vybudovat zde další byty. Magistrát (resp. příslušný výbor) však tuto změnu zamítl z důvodu nedostatečnosti podkladů. Asi nikdo by se v této situaci nemohl divit spekulacím, že současná žádost o změnu na veřejnou vybavenost je pouze „přestupní stanicí“ k plánované bytové výstavbě...

(EDIT) Na Zastupitelstvu MČ Praha 22, které proběhlo dne 20. 9. 2023, na základě námi vyvolané debaty, přislíbil radní pro životní prostředí ing. Martin Turnovský, že se celý projekt bude ještě diskutovat s odborníky i veřejností.