Trocha historie
Vypadá to, že se vedení radnice před volbami trochu populisticky vrací do minulosti. Projekt schodů u divadla prošel participativním rozpočtem už v roce 2020. V hlasování nicméně tehdy nedostal dostatek hlasů a jeho realizaci tak zhatily projekty komunitní zahrady u DPS, workoutového hřiště ve Vivusu, nebo luční květiny v parcích. S nápadem přišli samotní občané a je zřejmé, že schody v tomto místě řadě lidí chyběly.
Co je špatně?
Pozemky pod schody patří přímo městské části. Radnice zde tedy měla zcela volné ruce a mohla se nad celým územím společně s městským architektem (viděl ho v poslední době někdo?) zamyslet nad celkovým řešením dlouhodobě nefunkčního prostoru. Nabízelo se vytvořit například moderní pobytové schody, které by oživily okolní prostor. Ten teď funguje přes den v podstatě jen jako neoficiální odkládací parkoviště pro Kormak. Místo funkčního a kvalitně řešeného veřejného prostoru se šlo jako obvykle nejjednodušší cestou.
Když ale zkrotíme svou fantazii, co je zcela nepochopitelné, je ignorování potřeb maminek s kočárky, seniorů a handicapovaných. Pro ně bariéra nezmizela. Na schodech chybí jakákoli rampa a na nájezdu navíc zůstal vysoký obrubník. Projekt je možná formálně v pořádku a podle norem, ale jako celek selhává v tom nejdůležitějším – neslouží všem.
Když se vám to nelíbí, jeďte okolo
Argument, že lidé s kočárkem nebo na vozíku to mohou dál brát okolo Pivovarské neobstojí. Tímto způsobem bychom nemuseli stavět nic a rovnou říct, že lidé mohou chodit jinudy. Když už se do něčeho investují peníze, má se to udělat pořádně. A házet takto minoritní skupiny obyvatelstva přes palubu jen proto, že je to jednodušší a zákon to v tomto konkrétním případě nevyžaduje? Chci věřit, že máme na empatičtější přístup. Pořádáme tolik akcí pro seniory, obzvlášť teď před volbami, ale máme-li myslet na jejich opravdové potřeby, selžeme i v případě takové „drobnosti“ jako jsou schody. Nejde totiž samozřejmě jen o tento konkrétní případ, ale o celkový přístup k sobě navzájem a společnému sdílenému prostoru.
Máme na to finance?
Samozřejmě ano. Peníze na účtech městské části jsou. Pravidelně vidíme, že se investují do drahých a často zbytečných projektů. Proč je nedokážeme smysluplně využít u takto zdánlivě malých zásahů? Právě malé projekty jsou ideální příležitostí, jak udělat pro obyvatele Uhříněvsi velké věci. Všude kolem vidíme, že to jde. Stačí jen chtít víc, než jen naprosté minimum.