Jedna z věcí, která je na Praze 22 nastavena zásadně špatně a musí být pod palbou silné kritiky, je způsob, jak se realizuje, resp. nerealizuje sociální politika. Ta je totiž u nás rozhodně zaměřená více na politický marketing, než na skutečné potřeby lidí.
Praha je místem, kde se většině obyvatel žije dobře. Máme školy, zdravotní péči, pracovní příležitosti. To ale neznamená, že u nás v Praze 22 nežijí lidé, kteří potřebují pomoc. Každá obec má své seniory, samoživitele, rodiny v obtížné životní situaci, děti ohrožené sociálním vyloučením nebo občany se zdravotním handicapem. Právě na ně by měla být sociální politika zaměřena především.
Senioři si podporu zaslouží. Nejsou ale jediní.
Oceňuji práci, kterou Praha 22 odvádí ve vztahu k seniorům. Aktivní programy, společenské akce i podpora domovů pro seniory jsou bezpochyby potřebné a mají své místo.
Problém vidím jinde. Sociální politika by měla být vyvážená a neměla by se soustředit pouze na jednu skupinu obyvatel. Vedle seniorů zde totiž žijí také samoživitelé, lidé se zdravotním postižením nebo občané, kteří se ocitli v těžké životní situaci.
Právě těmto skupinám se podle našeho názoru nevěnuje dostatečná pozornost.
Děti nesmí být na okraji zájmu
Ve své advokátní praxi jsem se opakovaně setkávala s případy rodin, které procházely rozvodem nebo složitými rodinnými spory. Nejvíce v takových situacích trpí děti.
Chápeme, že práce sociálních pracovníků není jednoduchá. Počet případů roste a personální kapacity jsou omezené. Přesto by mělo být prioritou, aby sociálně-právní ochrana dětí měla dostatek prostoru skutečně poznat situaci rodin, které zastupuje, a aktivně hájit zájmy dětí.
Děti by neměly být pouze položkou ve spise. Každý případ představuje konkrétní lidský příběh a konkrétní budoucnost.
Pomoc rodinám v nouzi musí být dobře zacílená
Domníváme se, že městská část by měla mnohem aktivněji vyhledávat rodiny, které potřebují pomoc. Jsou mezi námi děti, jejichž rodiče mají problém zaplatit školní obědy, kroužky nebo další aktivity, které jsou pro jejich vrstevníky běžné.
Často přitom nejde pouze o peníze. Rodiny potřebují poradit, pomoci zorientovat se v systému podpory a nasměrovat je na dostupné sociální služby.
Skutečná sociální politika není o rozdávání stejných příspěvků všem bez rozdílu. Je o tom, aby se pomoc dostala tam, kde je skutečně potřeba.
Handicapovaní občané nesmí čelit zbytečným bariérám
Velkou rezervu vidíme také v oblasti podpory lidí se zdravotním postižením.
V 21. století by mělo být samozřejmostí, že veřejný prostor bude přístupný všem. Přesto se stále setkáváme s místy, která komplikují pohyb lidem na vozíku, seniorům nebo rodičům s kočárky.
Nejde přitom jen o velké investice. Často stačí promyšlené a praktické úpravy, které usnadní každodenní život stovkám obyvatel.
Skutečně přátelská městská část totiž pozná své slabiny a snaží se je postupně odstraňovat.
Naším cílem není kritizovat jednotlivé zaměstnance úřadu ani zpochybňovat smysl akcí pro seniory či veřejnost. Vadí nám však situace, kdy se sociální politika stává nástrojem předvolební prezentace místo systematické pomoci těm, kteří ji potřebují.
Praha 22 každoročně vynakládá značné prostředky na společenské a kulturní akce. Ty mohou být pro komunitní život přínosem, ale zároveň bychom neměli zapomínat na to, že prioritou městské části musí být dostupné služby, podpora znevýhodněných skupin a pomoc tam, kde může změnit lidské osudy.
V OK22 věříme, že sociální politika má být založena na jednoduchém principu:
Nejprve zjistit, kdo pomoc skutečně potřebuje
Chceme, aby Praha 22:
- aktivně vyhledávala rodiny a jednotlivce v obtížné situaci,
- věnovala větší pozornost dětem a samoživitelům,
- systematicky odstraňovala bariéry pro handicapované občany,
- posílila poradenské služby a pomoc lidem v krizi,
- rozdělovala prostředky spravedlivě a efektivně podle skutečných potřeb.
Solidarita a vzájemná pomoc byly vždy silnou stránkou naší společnosti. Jsme přesvědčeni, že Praha 22 může být místem, kde se nikdo nemusí cítit přehlížený.
