Říká se, že stokrát opakovaná lež se stává pravdou. A tím jsme asi trochu utrpěli všichni. Od okamžiku nástupu starosty Kaněry do funkce jsme poslouchali, že se teď všechno změní, nenechají nás v rukou amatérů atd atd. Právě rychlost a efektivita investic byly jedním z hlavních argumentů, proč bylo potřeba v roce 2021 odvolat tehdejšího starost.
Jenže pak přišel rok 2026. A škola v Romanci zdaleka není hotová. Polyfunkční dům stále nemá jasnou budoucnost. Park za radnicí stále připomíná spíš archeologickou rezervaci, než park.
A člověk si začne klást nepříjemnou otázku: Kde se stala chyba?
MŠ Nad Volyňkou: Když se kontejnery vydávají za luxusní zboží
Za více než pět let vlády současného vedení jsme se dočkali jedné nové školky. To samo o sobě nezní špatně. Jenže pak se podíváte na cenu.
Školka z kontejnerového systému rozhodně není architektonickým počinem století.
Kontejnerové stavby se přitom obvykle pořizují proto, aby byly rychlé a levné. My jsme dokázali elegantně zahodit obě příležitosti najednou. Nebyla ani levná, ani zvlášť rychlá, navíc jsme ji dokázali otevřít pro děti jen tak, že jsme ji nezkolaudovali.
Polyfunkční dům: Proč stavět levněji když to jde mnohem dráž a do zásoby
Příběh Polyfunkčního domu by mohl sloužit jako učebnice investičního dobrodružství. Radnice nejprve nechala zbourat rozestavěný objekt, do kterého už byly investovány desítky milionů korun. Následně přišel plán postavit něco nového, většího a samozřejmě výrazně dražšího.
Původní cena? Zhruba 80 milionů.
Nová cena? Téměř 300 milionů.
Dnes navíc řešíme drobnou komplikaci. Nikdo si není úplně jistý, k čemu bude budova vlastně sloužit. Ale buďme optimisté. Třeba jednou vznikne první muzeum investičních omylů na Praze 22. Několik exponátů už máme.
ZŠ Romance: Nekonečný příběh
Na novou ZŠ v Romanci jsme si pomýšleli, když naše dcera nastoupila povinnou školní docházku. Měla tam začít třetí třídu, příští rok bude maturovat… Sice se před pár měsíci konečně koplo do země, ale cesta ke stavbě byla opět plná zbytečných zdržení v důsledku zpackaných výběrových řízení a nákladných soudních sporů, které jsme si mohli odpustit, pokud by radnice s pomocí drahých právních služeb dělala věci alespoň trochu správně.
Největší škoda však není finanční. Promarnili jsme příležitost vytvořit moderní školu, která odpovídá 21. století. Školu, kterou by si lidé spojovali s budoucností Prahy 22.
Místo toho vzniká stavba, která působí spíše dojmem, že někdo našel projekt v šuplíku z minulého století.
Park za radnicí: Další betonová džungle?
Vzpomínáte na zahrádkářskou osadu za radnicí? Pokud ano, gratulujeme. Patříte mezi pamětníky. Zahrádky zmizely před lety. Velkolepé plány byly představeny. Vizualizace vznikly. Debaty proběhly.
A výsledek? Přibližně stejný jako před šesti lety.
Přitom řešení může být mnohem jednodušší. Pár laviček. Stromy. Voda. Místo pro sousedská setkávání. Příležitostný food truck. Prostě normální park pro normální lidi.
Ne všechno musí stát desítky milionů, aby to fungovalo.
Stavíme, protože můžeme
Nejzajímavější je ale situace kolem mateřských škol. Ještě před pár lety jsme bojovali s nedostatkem míst. Dnes je situace výrazně lepší a demografický vývoj ukazuje, že počet dětí nebude v následujících letech dramaticky růst. Normální člověk by si řekl: „Výborně, problém jsme vyřešili.“ Současné vedení si řeklo: „Skvělé, postavíme další školku.“ A aby nebylo málo, tak do zásoby ještě jednu. A možná raději dvě. Jenže stavět budovy je snadné. Naplnit je dětmi, kvalifikovanými učitelkami a smysluplným obsahem už trochu méně.
Vedení radnice nevidí les přes stromy
Největší problém současné investiční politiky není v jednotlivých stavbách.
Je v tom, že vedení radnice zaměnilo rozvoj za beton.
Jako by kvalita života občanů závisela pouze na tom, kolik jeřábů stojí na obzoru.
Jenže lidé chtějí často něco úplně jiného:
- Bezpečné cesty do školy.
- Cyklostezky.
- Bezbariérové lávky.
- Stín stromů podél ulice Přátelství.
- Příjemné veřejné prostory.
Prostě místa, kde se dá normálně žít.
Právě tyto zdánlivě malé projekty mění každodenní život mnohem více než další monument z betonu.
Praha 22 potřebuje novou vizi
Po letech velkých slibů a ještě větších rozpočtů stojíme před důležitým rozhodnutím.
Chceme pokračovat ve filozofii, že každá volná plocha musí být zastavěna a každý problém vyřešen novou stavbou? Nebo chceme městskou část, která hospodaří rozumně, plánuje s rozvahou a zaměřuje se především na kvalitu života svých obyvatel?
V OK22 věříme, že budoucnost Prahy 22 neleží v dalších tunách betonu. Leží v chytrých investicích, v zdravém rozumu a v projektech, které lidem skutečně usnadní každodenní život.
Cílem radnice má být vytvoření místa, kde se dobře žije. A to je rozdíl, který je větší než všechny stavby dohromady.