Na úvod trochu teoretického základu. České vzdělávací prostředí je extrémně fragmentované a decentralizované. Co to znamená a k čemu to vede? Fragmentace- roztříštěnost řízení a podpory mezi zřizovatele (obec, městskou část), ministerstvo školství, školní inspekci a další instituce, spojená s vysokou decentralizací dopovědnosti, vede k tomu, že české školství řídí nikoli ministr školství, ale 9000 autonomních ředitelů škol/ školek. Jinými slovy, jak kvalitní je ředitel školy, tak kvalitní je škola samotná. Což vede k velkým rozdílům kvality jednotlivých škol - v extrémech až dva ročníky z devíti povinných. Další vážným důsledkem je vysoká izolovanost škol.
Co s tím? A týká se to i nás v Praze 22?
V první řadě, je potřeba mít ve vedení našich ZŠ a MŠ ředitele/ky, kteří jsou schopni a ochotni spolupracovat. Spolupracovat spolu navzájem, s ostatními školami, se svým zřizovatelem, s organizacemi neformálního vzdělávání, sociálními službami aj. Prostě takové, kteří jsou schopni a ochotni vystoupit ze své bubliny a inspirovat a učit se jinde. Takové, kteří považují práci na sobě a své škole/školce za nikdy nekončící proces. Vzdělané a spokojené dítě je středobod jejich práce.
Jak poznat dobrého ředitele?
Být ředitel/ka školy/školky je v ČR těžký úkol. Takový ředitel musí být tak trochu brouk Pytlík, který by kromě veškeré administrativy spojené s řízením organizace (účetnictví, personální agenda, směrnice a vyhlášky, BOZP, GDPR, řízení IT, opravář a správce budovy aj.) byl mě být HLAVNĚ A PŘEDEVŠÍM:
- schopný manažer a lídr, který umí nastavit a řídit funkční organizační strukturu. Má kvalitní střední management. Což platí pro naše Uhříněveské školy obzvlášť. V Uhříněvsi máme totiž tzv. VELKÉ ŠKOLY (800 žáků, 60 pedagogických pracovníků). Jsou to doslova továrny na vzdělávání. Kvalitní manažerský prvek je zásadní.
- Je ochotný na sobě i po letech praxe pracovat, učit se.
- Umí spolupracovat. Otevírá svoji školu a naopak navštěvuje a inspiruje se jinde.
- Formuluje spolu se svým týmem vizi a rozvojový plán školy, který je schopen v čase naplňovat.
- Rozvíjí svůj pedagogický tým.
Pár praktických osvědčených tipů odjinud, které pro rozvoj vedení škol fungují :
- dlouhodobé vzdělávací programy pro ředitele, např. Ředitel naživo → mění celkový způsob přemýšlení/ mindset. Přístup k ředitelské roli. Vytváří silnou komunitu, na kterou se ředitel může i po skončení programu ve své roli obracet.
- průběžná spolupráce s mentorem/průvodcem. Průvodce školy je člověk zvenčí, který pomáhá realizovat dlouhodobé cíle nebo zavádět změny. Pozice ředitele je extrémně náročná díky vysoké systémové decentralizaci. Mnoho administrativních povinností, které na ředitele padají, v praxi mnohdy znamená, že na samotné zvyšování pedagogické kvality nezbývá čas a energie.
- tématické inspirativní návštěvy na jiných školách. Ideální je, pokud tyto návštěvy v území organizuje například zřizovatel/ MAP. Změny se nejlépe zavádějí, pokud cílový stav vidím na vlastní oči, funkční.
