Zástupci vedení obou škol byli bezpečně zabydleni v zastupitelstvu, aby hájili zájmy své instituce – na mateřské školy se z nějakého důvodu dohoda nevztahovala. Kromě vzájemného nevměšování do chodu škol dohlíželi především na to, aby nedocházelo k protěžování jedné na úkor druhé.
Krátkodobě tato strategie možná fungovala. Z dlouhodobého hlediska však dochází ke stagnaci, jakmile se ředitel a širší vedení profesně i osobnostně neposouvají. Škola se pak postupně uzavírá do sebe a chybí kdokoli, kdo by zvenčí přinášel nové impulzy, vize a inspiraci.
A jaké jsou hlavní povinnosti zřizovatele škol a školek naší velikosti? Trochu jiné má totiž zřizovatel menší obce, který zřizují školku a případně malotřídku, jinak to máme my - městští zřizovatelé s velkými školami, mnoha školkami.
V první řadě bychom měli mít mít jasnou zřizovatelskou vizi jaké školy a školky chceme v naší MČ mít, kam je chceme směřovat.
Nabídka vzdělávání by měla být pestrá tak, aby si rodiče mohli vybrat směr, který jim a jejich dítěti vyhovuje. Například zřízením lesní mateřské školky, či montessori tříd. Nabídka by měla reagovat na potřeby rodin a dětí v území. Třeba také zřízením speciálních tříd.
Základním úkolem zřizovatele je péče o budovy a zázemí, ve kterém výuka probíhá.Tak, aby měli žáci i učitelé co nejkvalitnější podmínky. Škola, jako příspěvková organizace MČ, má majetek svěřený do péče.
Větší investiční akce ale vykonává zřizovatel, má na to aparát úředníků, know-how a nástroje. Samozřejmostí by mělo být zajišťovat investiční akce pro školy a školky prioritně, během letních prázdnin, tak, aby nedocházelo k narušení výuky. Ač to zní samozřejmě, tak se nám to bohužel mnohdy v Uhříněvsi nedaří.
Rozsah odpovědnosti spojené se svěřením majetku do péče je na dohodě zřizovatele a školy. V dohodě je dobré upravit podmínky pro využívání budovy a jejího zázemí veřejností. Horkým bramborem, stejně jako v našem uhříněveském případě, jsou školní hřiště. Sama škola většinou nemá motivaci otevřít se přilehlé komunitě, poskytnout své zázemí veřejnosti - dospělákům a dětem, kterým vlastně tak trochu patří.
Pro školu to je komplikace, práce navíc, riziko znehodnocení svěřeného majetku.
Kompetentní zřizovatel by měl být schopen svým ředitelům maximálně odlehčit od všeho, co je zdržuje od řízení pedagogického procesu. Ať je to organizace větších oprav, IT, účetnictví, právní služby až po zajištění dotačního servisu.
Hlavní nenahraditelnou rolí zřizovatele je udávat směr rozvoje školy skrze svou vizi, výběr ředitelů, nastavení jejich pravidel odměňování. Systém hodnocení ředitelů by měl být srozumitelný, spravedlivý a měl by odrážet odsouhlasené směřování školy.
Každoroční cíle pro vedení škol a školek by měly být propojené s jejich školními rozvojovými plány. Nemusí jít o žádné dlouhé složité dokumenty. Jde zkrátka o dohodu - plán, kam školu posunout. Na konci roku by mělo být zřejmé, jak se dílo daří a jaké cíle stanovit na další rok. Zřizovatel nezasahuje do pedagogického procesu, ten je plně v kompetenci ředitele školy/školky.
Kompetentní zřizovatel by měl:
- zajišťovat platformu pro sdílení mezi školami a školkami na všech úrovních (vedení, učitelé, asistenti pedagoga, družináři) tak, aby se předávala dobrá praxe. Docházelo ke společnému učení, ne konkurenčnímu boji.
- zajišťovat propojení se sociálními službami. Tak, aby byly dostatečně podpořeni žáci a rodiny, kteří pomoc potřebují
- podporovat péči o duševní zdraví žáků a pedagogů
- podporovat podmínky pro volnočasové aktivity žáků. Neformální vzdělávání je stejně důležité.
- úzce spolupracovat se sousedními zřizovateli, protože nejsme izolovaný vesmír
- a stejně jako kdekoliv jinde - hledat inspirace, dobrou praxi jinde. Není třeba vymýšlet vymyšlené. Kolem nás je mnoho fungujících příkladů.